Historie Českých Heřmanic a místních osad

Historie Českých Heřmanic

První písemné zmínky a počátky osídlení

První písemná zmínka o Českých Heřmanicích pochází z roku 1226. Na královské listině Přemysla Otakara I. je uveden Svatoslav z Heřmanic, první známá osobnost a majitel zdejší osady, který v Heřmanicích také sídlil.

Z této zmínky lze usuzovat, že osada byla založena již mnohem dříve. České Heřmanice se tak řadí mezi nejstarší sídla v okolí Litomyšle. Podobně jako celé české země procházely i Heřmanice obdobími rozkvětu a blahobytu, ale také těžkými časy poznamenanými nepokoji a válkami.

V roce 1310 postihla Heřmanice velká povodeň, s níž je spojováno označení „Vytopené Heřmanice“.

Povýšení Heřmanic na městečko

Významné období rozkvětu zažily Heřmanice za vlády Bohuňka z Adršpachu, který zde působil v letech 1460 až 1506. Tento významný šlechtic dosáhl u krále Vladislava povýšení dosavadní vsi na samostatné městečko s právy, jaká náležela jiným podobným sídlům.

Povýšení bylo potvrzeno královskou listinou opatřenou královskou pečetí. Heřmanice získaly právo pořádat každý čtvrtek pravidelný trh a na svátek svatého Jakuba také osmidenní jarmark. Součástí udělených výsad byla i další práva odpovídající tehdejší době.

Mezi další majitele Heřmanic patřily významné šlechtické rody:

• Koskové z Postupic,
• Žerotínové,
• Trauttmansdorffové,
• Valdštejnové,
• Thurn-Taxisové.

Vznik okolních osad a správní vývoj

V pozdějších staletích se k Českým Heřmanicím připojily další osady. Netřeby byly založeny roku 1661 a Borová roku 1698, kdy litomyšlské panství vlastnili Trauttmansdorffové. Ti založili obě osady na pozemcích v blízkosti Heřmanic, které patřily k zámeckému panství.

Noví obyvatelé byli označováni jako „hraběcí chalupníci“. Zakládání osad mělo přispět k lepšímu využití lesní půdy, kterou osadníci dostávali do nájmu.

Podle josefínského katastru z roku 1785 byly obě osady přičleněny k obci Heřmanice.

Další místní částí jsou Chotěšiny, které byly až do roku 1960 samostatnou obcí s vlastním katastrálním územím. V rámci tehdejší správní reorganizace byly připojeny k Českým Heřmanicím.

V letech 1892 až 1923 měly České Heřmanice statut městyse.

České Heřmanice v současnosti

České Heřmanice mají podle původních údajů 606 obyvatel. Z toho žije 87 obyvatel v Netřebech, 34 v Borové a 67 v Chotěšinách.

Městys se rozkládá na katastrálních územích České Heřmanice a Chotěšiny a jeho samosprávu zajišťuje sedmičlenné zastupitelstvo.

V rámci územní správy se městys přihlásil k Vysokému Mýtu a stal se členem Mikroregionu Vysokomýtsko.

Historie místních osad

Borová

Koncem 17. století se jako vhodné místo pro založení nové osady ukázala dosud neosídlená oblast mezi Heřmanicemi a Sloupnicí. Tímto územím vedla významná cesta spojující Vysoké Mýto s Českou Třebovou. Na návrší u této cesty stála panská hospoda, kterou hojně navštěvovali projíždějící formani.

V roce 1698 byly poblíž hospody na zbývající panské půdě postaveny první chalupy. Jejich počet pravděpodobně nepřesahoval čtyři. Nově vzniklá osada dostala jméno podle převládajícího lesního porostu – tak vznikla Borová.

První obyvatelé Borové museli překonávat řadu těžkostí. Přesto vytrvali na půdě, kterou vlastní prací postupně přetvářeli, ačkoli jim nepatřila.

Vývoj osady a její obyvatelé

Záznamy o narozeních, úmrtích a sňatcích prvních obyvatel Borové byly původně vedeny v matrikách v Brandýse nad Orlicí. Od roku 1711 se matriky vedly na farním úřadě v Heřmanicích.

Při očíslování domů v roce 1770 měla Borová již devět domů. V roce 1785 proběhlo měření polí, luk, lesů a dalších pozemků v rámci takzvaného josefínského katastru. Borová v něm byla uvedena jako osada přičleněná k Heřmanicím.

Závislost obyvatel na vrchnosti skončila zrušením roboty v roce 1848. Dosavadního rychtáře dosazovaného vrchností postupně nahradila obecní samospráva v čele se starostou.

V roce 1869 byl u silnice uprostřed osady postaven kamenný kříž. Při sčítání obyvatel, které se konalo ve stejném roce, žilo v Borové 106 obyvatel.

Borová dnes

Podle původních údajů má Borová 19 obytných domů a 34 obyvatel.

K přírodním zajímavostem patří romantické údolí Sloupnického potoka, který protéká těsně pod osadou, a lesní zákoutí nazývané Pod Labem.

Chotěšiny

První písemná zmínka o Chotěšinách pochází z roku 1307.

V roce 1848 se zde nacházelo 23 domů a žilo 108 obyvatel. Před tímto rokem byly Chotěšiny samostatnou obcí a náležely k panství Vysoké Mýto.

Po roce 1848 se Chotěšiny spojily s Vračovicemi a Orlovem do jedné politické obce. Při volbách v roce 1882 se však opět osamostatnily.

Připojení k Českým Heřmanicím

K připojení Chotěšin k Českým Heřmanicím došlo v roce 1960, a to ve dvou etapách.

Nejprve se 1. ledna 1960 hospodářsky sloučila jednotná zemědělská družstva obou obcí a zahájila společné hospodaření. Následně byly Chotěšiny 1. července 1960 administrativně připojeny k Českým Heřmanicím.

V této době měly Chotěšiny 31 čísel popisných. Podle původních údajů zde žije 67 obyvatel.

Netřeby

Osada Netřeby leží přibližně 2 km jihovýchodně od Českých Heřmanic, u silnice spojující Choceň s Litomyšlí.

Podle původních údajů tvoří osadu 35 obytných domů, hasičská zbrojnice, víceúčelová stavba označovaná jako „hala“ a drůbežárna.

Žije zde přibližně 87 obyvatel, z nichž většina dojíždí za prací do okolních měst. Děti navštěvují školy v Českých Heřmanicích, Sloupnici, Litomyšli nebo dalších obcích a městech.

Historie osídlení

Netřeby byly založeny na panské půdě v roce 1661. Historie osídlení této lokality však sahá o několik staletí dále.

Na místě dnešních Netřeb stávala ves Švábenice, která je v souvislosti s litomyšlským klášterem zmiňována již v roce 1167.

Tehdejší vlastníci, páni ze Švábenic, sídlili na tvrzi nebo hradě v Heřmanicích. K nejznámějším z nich patřil Vítek ze Švábenic, který tuto oblast spravoval na počátku 14. století.

Nedaleké údolí, táhnoucí se podél potoka směrem k Cerekvici a dodnes nazývané Švábenice, mělo ve středověku důležitou funkci. Stály zde dvě strážní věže, které zajišťovaly ochranu pocestných na významné Trstenické stezce.

Příroda a společenský život

Typickým přírodním znakem okolí Netřeb jsou rybníky s bohatou flórou a faunou. Zdejší příroda nabízí zajímavá místa turistům, přírodovědcům i místním obyvatelům.

Významnou součástí života osady je Sbor dobrovolných hasičů, ve kterém je podle původního textu sdružena většina obyvatel.

Pro Netřeby je charakteristická také silná sousedská pospolitost. Na přípravě a organizaci místních akcí se podílí téměř všichni obyvatelé. Pozoruhodná je jejich schopnost zapojit do společných aktivit i chalupáře.

Mezi tradiční společenské události patří hasičský ples pořádaný každé dva roky a sjezd rodáků, který se koná jednou za pět let.